Datum 20.10.2011; Autor: Pavel Šlégr
Nad knihami T. G. Masaryka: Otázka sociální I-II
T. G. Masaryk vydal dvojdílnou Otázku sociální na přelomu 19. a 20. století, když mu bylo téměř 50 let. Od vydání Komunistického manifestu uplynulo tehdy také 50 let. Masaryk konstatuje, že v této době přelomu staletí je všechno „sociální“, socialismem (usilujícím odstranit bídu hospodářskou, společenskou, hmotnou a mravní) se v tehdejších českých poměrech rozuměl hlavně marxismus.

Datum 12.09.2011; Autor: Pavel Šlégr
Nad knihou T. G. Masaryka: Moderní člověk a náboženství
V esejistické knize, která patří k tomu nejzajímavějšímu, co Masaryk napsal, vychází autor z psychologických, případně psychopatologických otázek. Na úvod poznamenává, že choromyslnost je vykládána prozatímním způsobem. To do značné míry platí o chápání duševních nemocí ještě v 21. století, navzdory určitým pokrokům psychiatrie, psychologie, psychoterapie. Proč je v nové době tolik choromyslných, ptá se Masaryk.

Datum 30.08.2011; Autor: Pavel Šlégr
Nad knihou Jana Kellera: Tři sociální světy (Sociální struktura postindustriální společnosti)
Na přelomu 60. a 70. let 20. století publikovali sociologové Alain Touraine a Daniel Bell práce ve kterých shrnuli svá očekávání od nastupující postindustriální společnosti. Ač se oba teoretici ve všem neshodují, vyjmenujeme si některá jejich očekávání společně:

Datum 20.08.2011; Autor: Pavel Šlégr
Nad knihou Naomi Kleinové: Šoková doktrína. Vzestup kalamitního kapitalismu
Postavou, ke které se autorka v analýze zavádění neregulovaného kapitalismu ve světě od studené války do roku 2007 opakovaně vrací, je vůdčí ekonom chicagské ekonomické školy, neoliberál, Milton Friedman. Není tajemstvím, že Friedman byl silně ovlivněn F.A. von Hayekem, který v ekonomii (např. v knize Cesta do otroctví) „obrátil naruby“ státní kapitalismus zemí ovládaných komunisty v extrémně soukromovlastnickou podobu kapitalismu.

Datum 10.08.2011; Autor: Pavel Šlégr
Nad knihou Jana Kellera: Soumrak sociálního státu
Tíživá situace sociálně zranitelných obyvatel, hlavně dělníků, vznik organizovaného odborového hnutí, provází evropské státy od konce 18. století. První podoby sociálních států se (podle Kellera) v Evropě se objevují v 80. letech 19. století. Problém přílivu mas bývalých zemědělců do měst a hlavně do předměstí, přesahuje ze století 19. přes polovinu 20. století.