Velká hospodářská krize – ekonomický vrah myšlenky i lidí Může se podobná katastrofa opakovat?


Posted On Bře 24 2020 by

Ihned na začátku nutno říci, že ačkoliv si tuto otázku pokládají i odborníci, odpovědět není jednoduché. Záleželo by na okolnostech, stejně jako tehdy, i teď by celkovému poklesu předcházel rychlý ekonomický vzestup a poté by záviselo na mnoha faktorech ovlivňujících pád ekonomiky. Tehdy, toho sychravého říjnového dne měla na oné doslova tragédii podíl i náhoda…dolary
20. léta byla éra poválečná, éra, kdy se ihned po vymizení válečných škod začaly ekonomiky většiny vyspělých států tlačit rychle nahoru, neb lidé chtěli utrácet a v tom jim podnikatelé mile rádi pomohli. Vzápětí se však objevil první zádrhel – produkce byla mnohem vyšší než spotřeba a průměrné mzdy, vznikala tak v průmyslu i zemědělství nadvýroba a s ní i otázka „co s přebytečným zbožím?“.
Co již bylo přímým důsledkem krize, tak účast velké masy lidí na burze cenných papírů, zejména na Wall Street v New Yorku. Šlo o lidi nezkušené, například i poslíčky či služky, kteří ovšem využili nabídky bank, které začaly na obchody s cennými papíry ochotně půjčovat s vidinou snadného návratu půjčky včetně úroků, jak již bylo řečeno, ekonomika byla na skvělé úrovni a hodnoty akcií, tedy finančních podílů na akciových firmách, stále jen stoupaly.
Bylo léto 1929, když přicházela první větší varování odborníků, nikdo jim však nevěřil, všechny uklidňoval i Irving Fisher (1867-1947), nejvýznamnější ekonom té doby, o to větší přišel šok, když hodnoty akcií vystoupaly na vrchol a bylo třeba cenné papíry zlevňovat a tím pádem se jich i co nejrychleji zbavit, aby ztráta byla co nejmenší.Wall Street
Psal se 24. říjen 1929, toho dne vše vyvrcholilo, na burze na Wall Street byly naráz tisíce prodejců akcií, akcií jejichž ceny šly od rána každou minutu prudce dolů, protože je stále nikdo nechtěl koupit, logicky se tak ceny zbortily na nulu a jako hrad z písku zničený přílivem, zničil příliv akcionářů s akciemi na prodej sám sebe. Toho dne opustilo svět ekonomický i skutečný jen v USA asi 11 mld. USD. Peníze byly mnohdy půjčené a lidé je neměli z čeho vrátit, krachovaly tedy banky a ztrátou akcií končily i akciové firmy, které tehdy na trhu převažovaly. Výroby v některých státech klesly i na 70 % či jen 50 %, sociální dávky neexistovaly, a tak se ulice Ameriky a zakrátko celého světa krom menších či větších krizí potýkaly i s chudobu, nezaměstnaností a vzápětí i vzrůstem popularit extremistů. Asi nejznámější takovou stranou byla NSDAP v Německu, i ta „Černého čtvrtku“ 24. října využila, a nakonec jim to nepřímo přispělo k získání moci.
Jako jediným efektivním řešením se ukázal systém hospodářské spolupráce státu se státní ekonomikou, prostřednictvím zakládání státních podniků, vyhlašováním státních zakázek, jejichž realizace dávala lidem zpět práci či vytvářením systémů sociálních dávek.
V letech 1935-1937 se téměř všechny ekonomiky stabilizovaly.
Dle odborníků se krize může kdykoliv opakovat, ovšem rozhodně ne takto, přesto se mějme v podnikání vždy všichni na pozoru…

Last Updated on: Březen 13th, 2020 at 9:50 am, by


Written by